Náhradní program tedy byl celodenní výlet na kolem poloostrova na západ od Leksandu. Po 15 km jsme dojeli na úpatí kopce a čekalo nás skoro 200 m převýšení na kótu 350 m (ano opravdu), kde byla rozhledna. Aničce to tady moc nejezdí a dnes jí to extra nejelo. Na kopec vyfuněla červená jako vařený rak.
 |
| Na západ od Leksandu |
Vyhlídka byl v pěkném počasí náádherná. Bylo vidět celé jezero včetně nám odepřené 40 km vzdálené Mory. U rozhledny bylo i návštěvnické centrum místní přírodní rezervace, kde měli spustu fotek místních lesů i zvířat a taky vycpaného soba (nebo losa? furt si to pletu). Sjeli jsme z kopce a pokračovali dál na západ. Docela jsme si oddychli, když jsme po 10 kilometrech překvapivě frekventované silnice odbočili na slušnou prašnou cestu. V tu chvíli najednou Anička ožila a začala stíhat moje a Lukášovo tempo, čímž jsme záhy nechali Radku daleko vzadu za sebou. Po dalších deseti kilometrech jízdy lesem podél jezera jsme v jedné vesnici objevili hospůdku, kde měli docela slušnou nabídku jídla a my si mohli dát co jsme chtěli, za předpokladu, že chceme boloňské špagety. S jablečným džusem dohromady vyšly na celých 65 SEK a pak že je Švédsko drahé... Špaget bylo opravdu hodně a ta tak jsme mohli vyrazit až po nezbytné siestě. Po pár kilometrech prašná cesta skončila a ... Anička se vrátila ke svému původnímu tempu, Ten asfalt jí opravdu nesvědčí. Ještě předtím jsme se stihli přejíst malinami (tedy kromě Lukáše, samozřejmě) a vykopat v jezeře (pro změnu beze mne, mělo nějak málo soli). Napojili jsme se na původní silnici a stejnou cestou jsme se posledních 12 km vrátili do Leksandu, kde jsme se ještě na hlavní ulici zastavili na zmrzlině. Ugrilovali jsme něco párků, zastavila se u nás na kus řeči Jana a už je zase další hezký den pryč. Zítra se zase hraje.
Na kole ujeto 67 km.
Žádné komentáře:
Okomentovat