Mezi zakladni lidska prava by urcite melo patrit pravo na rozumne vstavani. Jit spat ve ctvrt na tri a vstavat v sest je jeho zjevnym porusenim. Behem popojizdeni ve fronte na odbaveni jsme posnidali, slozitym systemem ramp najeli na lod a presne uderem osme vyjeli. Behem ctyrhodinove plavby jsme stihli dve partie citadely, svacinku v lodnim bufitku a doplnkovy nakup v lodnim free shopu. Cena 10 eur za karton 24 piksel slusneho cerneho piva Carlsberg je dobra I pro nas, natoz pro vecne ziznive Svedy. Po dvanacte jsme uz byli venku z lodi a po dalnici podle pobrezi svisteli (no, ve Svedsku je limit 110) na sever. U Malmo jsme zabocili do vnitrozemi a zacala typicka svedska krajina - lesy, jezera, cervene domecky.
Po druhe jsme poobevali a do dnesniho cile u severniho cipu jezera Vattern nam zbyvalo neco pres 200 km. A prave ted se zacala projevovat kratka noc. Ten posledni kousek cesty krasnou krajinou jsem musel jet na tri pauzy, ani tak se nechtelo spat, jako spis celkova unava. Nasadili jsme do cedecka nejsilenjsi kalibr - vceli medvidky a s chuti jsem si zazpival nejdriv
riv s Lukasem, potom s Anickou vsechny hity jako "Do peti, do peti", "Chvatam chvatam", "My jsme maly blesky", zatimco ostatni pochrupovali v zadni loznici. Nakonec jsme pred sedmou dorazili do kempu v Borenbergu na Gotskem kanalu, kolem ktereho zitra pojedeme na kole, a chytili posledni volne stani v kempu. Budeme tady 2 noci, do Leksandu nam chybi asi 300 km.
Ujeto 446 km, celkem 1112 km.
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
1 komentář:
No tak to teda musela být opravdu velká únava, když už jste nasadili Včelí medvídky :) Tak ten největší přesunovací flák cesty směrem na sever máte za sebou... Jana
Okomentovat