Stockholm

Do kempu jsme dorazili o pul dvanacte v noci. Vypadal spis jako velke parkoviste bydliku, ale rano se ukazalo, ze je to opravdu kemp. Hodna pani z kempu nam noc nepocitala a dopourucila nam, ze kdyz chceme odjet vecer, tak bude lepsi, kdyz si preparkujeme na sousedni mestske parkoviste. Usetrili jsme tak 100 SEK.
V deset jsme chteli vyrazit, coz by se nam mohlo I podarit, kdyby Anicka pri odchodu nenasadila svuj ctvrthodinovy zachodovy ritual. V dusledku toho jsme nestihli vyhlidkovou lod na staromestsky okruh. Meli jsme tak cas si prohlednout radnici, ktera je I soucasne velkym ickem. Ve dvanact jsme uz byli na stridani strazi pred kralovskym palacem. Je to takova vojenska paradni zalezitost pro turisty, dokonce s orchestrem. Svedskou rovnostarskou zajimavosti je, ze v kralovske strazi slouzi muzi I zeny vsech vysek, nemusi tedy dodrzovat estetickou jednotnou "vojenskou" miru.
Druhou planovanou lod na kralovsky okruh kolem ostrova Djurgaden uz jsme ve 12:30 stihli. Plavili jsme se kolem krasneho secesniho nabrezi, kde pry jsou nejdrazsi byty ve Stockholmu, bydli tu pry I Bjorn Borg. POcasi bylo docela slusne I kdyz od zapadu zacaly pribyvat mraky. Byl cas na obed, nasli jsme si kebabarnu v centru. Ranni lod jsme prebukovali na 14:30, jenze pri ceste z obeda jsme nejak zabloudili v ulickach a opet nam ujela. Proste nam nebyla prana. Nahradni program bylo morske akvarium a tropicky destny prales. A pak uz byl cas na stockholmskou atrakci cislo 1 - muzeum lodi Vasa. Tato kralovska vlajkova lod se potopila pred 380 lety pri sve prvni plavbe nekolik set metru od mista dnesniho muzea. V roce 1961 byla vylovena, zrestaurovana a v roce 1990 otevreli ji venovane muzeum. Opravdu velky zazitek, krome lodi samotne a detailu z ni jsou tu I expozice ukazujici svedsky denni zivot na pocatku 17. stoleti. V jednom z koutu jsou I pocitacove programy, ktere simuluji konstrukci plachet a pripravu nakladu, aby si kazdy mohl vyzkouset, ze najit spravne teziste lodi neni legrace. Vasa se totiz potopila prave z techto duvodu.
Ve tri ctvrte na sest zacaly klasicka hlaseni typu" Dekujeme, vypadnete" a byl cas na posledni atrakci - stockolmsky Skansen, ano presne ten, ktery zavedl toto slovo pro vsechny skanzeny na svete. Jenze venku lilo, opravdu fest a tak bylo po navsteve. Dobehli jsme na tramvaj, metrem na prohlidku nadrazi, bohuzel tu zrovna nebyl zadny dustojny vlak k prohlednuti a pak metrem zpet k parkovisti.
Po veceri jsme vyrazili v silicim desti. MOc se jet nedalo, dalnice byla plna vody a tak jsme to po 100 kilometrech zapichli na odpocivadle. Byla opravdu zima.
Ujeto 100 km, celkem 1885 km.